Stavba vrbového domečku

Protože Školička Šídlo není běžná školka, ani její hřiště nemohlo být obyčejné. Vrbový domeček dával smysl, navíc je to opravdu spousta muziky za málo peněz.

Sama jsem žádný návod na internetu tehdy najít nedokázala, a tak „stavba“ probíhala metodou pokus omyl. Po dvou letech vypadá hotov a budí nadšení!

Se sadbou jsme začali v polovině června 2018. Určitě je lepší brzké jaro nebo podzim, před či po období vegetace, aby rostlinky měly více síly na úspěšné zakořenění. Trpělivostí nevynikám, a tak jsem sadila i v tuto dobu s tím, že se buď proutky chytí, nebo ne. Chytilo se 39 z 42 proutků. Použili jsme vrbu z naší zahrady. Kroucená smuteční není vhodná.

Nastříhala jsem proutky o průměru asi 1 až 1,5 cm. Délka tím pádem byla poměrně veliká, i 2 metry. Představovala jsem si totiž, že proutky rovnou spojím a domeček bude hned, ale tak to úplně nefunguje. Jak říkám, trpělivost…

Proutky jsem na 2 dny ponořila do vody, připadalo mi, že tak získají víc síly před zasazením do hlíny. Nemá smysl nechávat ve vodě zakořenit, kořeny by se urvaly při zabodávání do země. Leda byste si předem udělali prostorné díry, což je také možnost.

Po konverzaci s manželem jsem od možnosti mít domeček rovnou hotový (ale pravděpodobně taky záhy zcela uschlý), proutky zkrátila na cca 100-130 cm a do hodně provzdušněné zeminy zapíchala velice hluboko. Klidně i 50 cm hluboko, kde to šlo a dalších cca 80 cm trčelo nad zemí. Většinu listí jsem otrhala, pouze na vrcholku pár nechala pro indikaci zdraví rostliny. Listy proutky zbytečně vysilují, právě proto je lepší sadit, než vůbec vypučí. Provzdušněnou půdu jsme měli proto, že ji čerstvě navršil bagr na kopec, díky tomu proutí zajíždělo do hlíny jako do másla. Když jsem dosazovala neuchycené později, šlo to jen cca 20-30 cm a fungovalo to taky. Opravdu hodně jsme proutky zalévali.

Sadila jsem do kruhu o průměru asi 170 cm po trojicích. V místě, kde jsem chtěla vstup, jsem udělala větší mezeru. Jeden proutek ve trojici směřoval doleva, jeden nahoru a jeden doprava. Toto se ale snadno tvaruje i později, není nutné to dělat v této fázi.

Že lístky někde zvadly, nevadilo, důležité bylo, že rostlina časem obrašila níže novými a že proutek nehnědnul. Takto vypadá proutek, který se nejspíš neuchytí – na fotce vpravo. Ale opět je šance, že se zachrání vypučením větvičky pod uschlou částí.

A z centimetrového proutí je po dvou letech už pořádný mladý stromek, v průměru mají asi 2 až 2,5 cm.

Za měsíc od zasazení už bylo zjevné, že se proutí krásně chytlo, celé obrašilo.

To už jsem k sobě začala směřovat nějaké proutky, např. u vstupu a některé už provázkem k sobě spojila. K upevnění jsem použila přírodní provázek nebo nejtenčí aranžérský drát, takový se brzy rozpadne a nebude rostlině vadit. Při použití umělého provazu a přílišném utažení ho vrby začnou pohlcovat, to není úplně žádoucí. Toto je fotka 3 měsíce od nasazení.

V zimě pak domeček znovu vypadal docela smutně, ale jen dočasně! Zazimovávat nebylo třeba.

V polovině dubna 2019, tedy 10 měsíců od zasazení, krásně znovu začal rašit a od té doby už rostl rychle!

Koncem dubna 2019 už vypadal takto:

Druhý týden v květnu 2019 už šly proutky spojit zapletením do sebe a vznikla tak brány.

Koncem května 2019 už byl pořádně divoký:

Následující fotka je přesně rok od vysazení, polovina června 2019. Tehdy jsem zdivočelý domek trochu prostříhala a svázala k sobě šikmé proutky. Silnější proutky kolem brány jsem do brány omotávala, aby časem zesílila. Delší proutky jsem se snažila tvarovat směrem dovnitř, aby vytvořily střechu. Pokud nedosáhly, spojila jsem je alespoň provazem.

V polovině sprna, čili rok a dva měsíce od vysazení už se domeček zdál hotový. Ven trčící větve jsem ohýbala a proplétala dovnitř a ty zevnitř zase ven, popř. jsem je ustřihla úplně. Brány jsem pořád zesilovala omotáváním.

Průběžně jsem jej tvarovala vplétáním větviček a spojováním nahoře a v polovině října 2019 vypadal takto.

S opadaným listím domeček vypadal takto v únoru 2020.

Toto je fotka z konce března:

V první půlce dubna 2020 jsem se nespokojila se tvarem domečku a všechny větve střechy rozvázala (většinou je držel pokupě provaz, ještě nebyly moc spojené. Domeček jsem vystužila dvěma obručemi z drátu, jednou o průměru o něco menším než samotný domeček a jedním o průměru cca 50 cm. Ten jsem použila na úplný vršek, vzniklo tak pěkné kruhové okno.

Pak už je jen radost sledovat, jak dále raší, jak se postupně proutky slívají v jednotný kmínek a celý domeček se zpevňuje. Stále je třeba mladé větvičky ohýbat dovnitř (resp. ven) anebo stříhat, aby byl zachován tvar. Při suchu zaléváme. Nové proutky průběžně zaplétám také kolem kovového drátu. U něj ještě nevím, jestli ho střihneme, nebo ho necháme vrůst, každopádně vodorovně větvičky vplétám pro zpevnění, kdybychom ho nakonec cvakli.

Už rok a dva měsíce domeček vypadal hotový – nebylo do něj vůbec vidět, jak se zahustil. Teď to budou téměř dva roky od vysazení a zvýšení mu moc prospělo! Letos budu tvarovat podobně jako loni a další sezony budou už jen o samovolném zpevňování, jak do sebe budou větvičky vrůstat. Rozměrově ho už měnit nebudeme, počítáme jen, že větve zmohutní – bude to krása alespoň jako teď!