Miminkovské rozhovory. Nemyslím ty maminkovské o zoubcích a prdíkách. Miminkovské. Kolik mouder jsou schopní ti skřítci předat jen pohledem a žvatláním!
Baví mě představa, že maminčin hlas – většinou při komunikaci s miminky přirozeně vyšší a pomalejší – aktivuje u miminka skrze bloudivý nerv v mozku parasympatický systém, který nás háže do klidu. Kdyby to bylo tlačítko, bylo by na něm napsané vypnout stres. Miminka tohle ještě neumí. Děláme to za ně my mámy nebo další blízcí lidé. Miminko se uklidní naším tělem a speciálně právě naším hlasem, protože zaposlouchání se tento systém zvenku aktivuje nejsnadněji. A právě to „zvenku“ zatím znamená především mámu, proto je důležité nenechat miminka vyplakávat ve víře, že se uklidní samo. Neuklidní, nemá na to zatím mechanismy, zatím k tomu potřebuje tělo maminky – náruč či kojení.
Každopádně tahle komunikace maminky baví, i kdyby o jejím přínosu nic nevěděly. Je přirozená ve většině etnik.
Jak si spolu může maminka a miminko povídat? Všechno toto lidé dělají přirozeně, zkusím ale zmínit to, co nás k tomu vlastně vede:
🌿 Střídají se: když povídá miminko, maminka mlčí a naopak. Dítě se brzo tento princip naučí a jde o jedno z prvních sociálních učení.
🌿 Oční kontakt je intenzivní, maminka se snaží číst signály a pocity miminka. I to jí časem pomůže se v jeho komunikaci (celým tělem) vyznat. Při pohledu do očí, zvláště milované osoby, se navíc oběma stranám začne do mozku vyplavovat oxytocin přezdívaný hormon štěstí. Dochází tak k relaxaci.
🌿 Maminka dítě povzbuzuje úsměvem a to, jakmile je toho schopné, úsměv vrací – tím si udrží její pozornost déle. Úsměv se vyvinul evolucí jako nástroj miminka pro přežití.
🌿 Maminka napodobuje nejen zvuky, ale i mimiku dítěte. Dodává mu tak určité potvrzení. V mozku máme zrcadlové neurony, které jsou aktivní v každou chvíli bdění. Ty v mozku skutečně zrcadlí každý pohyb, který vidíme. Jde tak o dvojnásobné učení – miminko se učí jednak vykonáváním mimických pohybů, jednak jejich sledováním.
Snad nic nerozvíjí miminko tak úžasně, jako kontakt s blízkými lidmi. Dítko může číst mimiku, učit se reakce, sledovat a trénovat si pohyby rtů…a vůbec být blízko a blaženě se koupat v naší výhradní pozornosti.
Dobrý den, moc ráda čtu Vaše články a jsem nadšená! Jen takový detail – bílé písmo na černém pozadí se po chvilce hodně špatně čte, jakoby se rozmazává před očima, bolí z toho oči. Píšu Vám to jako podnět ke zvážení, jestli nedat klasicky černé na bílém, minimálně já bych vydržela číst mnohem déle 🙂 možná je to jen můj problém a možná to tak má více lidí… přeju krásný den a těším se na další super články 🙂 Lucka
Zdravím Luci, to je dobrá poznámka. Zvažovala jsem klasicky bílé pozadí, je fakt, že pro čtení to asi bude příjemnější! Děkuji 🙂
Krásné články, těším se, až si váš web projdu víc. Díky za to! 🙂
To je milé, díky 🙂