Diagnóza: Akutní nadbytek hraček

Titulek je samozřejmě nadsázka, zvolila jsem ho ale pro zvýšení důrazu téhle zprávy. Děti obecně opravdu jsou zaplaveny hračkami a opravdu jim to v žádném ohledu – oproti možnému přesvědčení nejbližších – nesvědčí. Nyní to potvrzují i studie.

O vlivu velkého množství hraček v předškolní výchově jsem psala již dříve, v článku se dočtete např. o tom, jak úžasné výsledky přinesl experiment Školka bez hraček.

Už v roce 1979 Bjorklund provedl studii s 18 až 20měsíčními batolaty, které si hrály se 3, 12 nebo 21 hračkami. Děti, které měly k dispozici pouze 3 hračky, byly pohlceny ve hře déle, než děti s 12 či 21 hračkami, přičemž rozdíl soustředění mezi 12 a 21 hračkami téměř nebyl znát.

Nejnovější studie publikovaná v roce 2017, provedená na desítkách batolat od 18 do 30 měsíců věku, ukazuje, že počet hraček v okolí dítěte může ovlivnit kvalitu hry. Děti byly sledovány při hře v klidném prostředí, kde jim byly nabídnuty 4 hračky nebo 16 hraček. Studie dokládá, že snížení počtu hraček vede batolata k delšímu pohlcení jedinou hračkou, což jim umožňuje se na ni více soustředit a zároveň nacházet nové způsoby kreativního využití hračky.

Roztržitost, resp. snadné tříštění pozornosti je pro batolata typické, je to přirozená vývojová záležitost. Pokud ale vytvoříme prostředí, které je bude méně rušit, podpoříme tak jejich schopnost soustředit se. Už u batolat a předškoláků je vhodné soustředění podporovat – v budoucnu se jim ještě bude hodit!

Dost teorie, trochu praxe. Našemu předškolákovi hračky kurátorsky vybíráme od mala: preferujeme dřevěné, s vkusným designem a takzvaně open-ended. Open-ended hračky umožňují hru bez omezení, které by vyplývalo z designu hračky. Kromě typických kostek apod. máme např. jednoduchá dřevěná autíčka bez potisku, která můžou díky představivosti být jak sanitkami, tak závoďáky.

Naše dítě od mala fascinují motorové pily. Když přijdeme do herny, kde nějakou napodobeninu pily mají, dítě je jako uhranuté a pily se po celou dobu pobytu nevzdá. Doma potom nějakou dobu vyžaduje pilu koupit. Mnohokrát jsem byla v pokušení mu motorovou pilu, po které měsíce, resp. roky touží, dopřát. Jenže vedlo by to opravdu k něčemu dobrému, kromě chvilkové radosti na obou stranách?

V dnešním světě mají děti až příliš mnoho hraček, které jsou velmi realistické a tím pádem méně podněcují k zapojení představivosti. Děti mají meč ve tvaru meče, loď ve tvaru lodě a realistického plyšáka od každého zvířecího druhu. Na první pohled nic špatného. Nicméně při hlubším zamyšlení docházím stále k jednomu závěru:

Nevidím důvod ochuzovat vnitřní svět dítěte bohatostí světa venku – zaplavením hračkami.

Klacek poslouží jako meč, miska jako loď a plyšák s nekonkrétními tvary může být miminko stejně jako medvěd nebo kočička.

To, že jsem dítěti doposud nekoupila milovanou pilu, nevede ke frustraci, že mu není dopřáno. Vede k tomu, že si pilu našel, a to takovou, která skutečně s představivostí pracuje – pilu z klacku. Hrál si s ní, olejoval a brousil její řetěž, plnil nádrž benzinem a řezal s ní vytrvale několik týdnů. Když byl u babičky, vyrobila mu pilu vystřiženou z krabice. Měla stejný úspěch.

Motorové pily – klacková a papírová

Nedávno říkal, že se těší, až bude velký jako tatínek, protože potom bude moct pracovat s opravdovou motorovkou. Jednu dobu si hrál s opravdovou starou nefunkční motorovkou, ale ta byla doopravdy pro jeho tělo příliš těžká. Našla jsem tedy na internetu velký obrázek pily, vytiskla ho na 2 A4ky obyčejně a potom zrcadlově. Pilu jsem nalepila oboustranně na karton a ulamovacím nožíkem obřízla. Dostal tak realistickou pilu, která ale pořád nemá hýbající se řetěz, tlačítka, světýlka a nevydává zvuk – tohle vše musí obstarat hlasivky a mozek.

Práce s papírovou pilou.

Ačkoli mám tendence po hračkách pro dítě toužit a obšťastňovat ho jimi, snažím se to nedělat. Dá to práci, ale věřím, že ho tím o nic neochuzuji. Právě naopak. Jeho mozek si nezvyká na pasivní pohodlnost, kterou mnohé hračky dnešní doby přinášejí, zato je nucen pracovat. To ke škodě nebude nikdy. A tak si říkám, že možná nejde jen o akutní nadbytek hraček, ale možná i akutní nedostatek klacků…

Jedna odpověď na “Diagnóza: Akutní nadbytek hraček”

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *