Vedení dítěte při nebezpečných aktivitách

“To je nebezpečné, na to nesahej!” A máte v celku jistotu, že jste přitáhli pozornost dítěte. K té věci. K touze ji vyzkoušet. Tohle od nás náš starší mockrát neslyšel.

Když přemýšlím nad důvody, napadá mě:

  • Nedává nám smysl dítě neustále okřikovat.
  • Pro utváření charakteru dítěte vidíme jako klíčové nechat ho zažívat pocit autonomie a kompetence. Jinými slovy: může+chce = udělá -> skvělý pocit ze sebe samého.
  • To, před čím ho varuju, je obvykle můj strach, ne jeho. Nechci na něj přenést své strachy.
  • Raději ho co nejdříve naučíme s věcí pracovat, než aby se k ní dostal tajně či bez dozoru a zkoušel to bez nás a bez zkušeností. 

Náš starší syn intenzivně začal vše zkoušet kolem roku a půl: náš ostrý nůž, mixér, vrtačku, Igorovu pilu. Věci, které neustále viděl nás používat – každý den. Přirozeně ho lákaly. To, že jsme ho pod dohledem nechali je používat (to je to může+chce), vedlo k několika věcem:

  • uspokojení jeho potřeby to vůbec zkoušet – nezabili jsme hned v začátku jeho chuť učit se
  • cítil z nás a zažil si spíše pocit důvěry než pocit strachu
  • postupně budoval danou dovednost

Obecně jsme s Igorem časem došli k několika zásadám:

  • předvedeme mu, jak se s nástrojem pracuje a nebezpečné části jasně komentujeme, třeba “Točí – ostré – ublíží”. Ne s úsměvem, ale důrazně a výrazně, aby se to v jeho nadšení neztratilo. Doptávávním si ověřujeme předem, že porozuměl.   
  • když něco zkouší, nevedeme jeho ruce, protože tak si nevypěstuje odhad. Spíše rukama nastavíme mantinely pro to, kdyby nástroj ujel, uskočil, spadnul. Popř. jsme připraveni nástroj ve vteřině sebrat či dítě “odhodit” do bezpečí. Kdybychom vedli jeho ruce, je to vždy něčí tlak a něčí protitlak a motoricky se tím moc neučí.
  • nic nenecháváme zapojené v elektřině. Syn do elektřiny umí zapojovat sám a necháváme ho to pod dohledem dělat. Stroje jako pily mají bezpečnostní pojistky a dítě s nimi manipulaci nezvládne.
  • při práci nosí ochranné pomůcky a sám je vyžaduje. Chápe, že hluk = sluchátka, prach = respirátor, jiskry či piliny = brýle.
  • programujeme na ho na to, že věci dokáže, když je bude opakovaně po neuspěších zkoušet znova a znova

Děláme to ve snaze vychovat kompetentní dítě, které dokáže odhadnout nebezpečí a neztrácí chuť se učit.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *